Vyjasněme si pojmy kolem R 35

Ochránci přírody údolí Husího krku v Řetové podle přibývajícího počtu reakcí na veřejnou diskuzi o nejlepším řešení tranzitní dopravy Pardubického kraje zjišťují velký zmatek v představách o účelu rychlostní silnice R 35. Plánovaná dopravní tepna, protínající kraj od severozápadu na jihovýchod by měla být po dálnici D1 další tranzitní rychlostní silnicí, sloužící rostoucí kamionové dopravě přes naše území z Německa na Moravu. Výstavbu bude financovat Ministerstvo dopravy a chce ji také postavit co nejdříve, a to jak z hlediska využití, tak z hlediska cenových.


Do těchto záměrů vstupují představy některých zastupitelů kraje a samospráv větších měst o možnosti současně propojit touto dálnicí jednotlivá města také na krátkou vzdálenost.
U Pardubic silnice míjí krajské město asi o 12 kilometrů a na druhém konci pokračuje za Moravskou Třebovou. Jasná situace je na těchto koncových úsecích trasy.
Kritických dvanáct kilometrů je ve středu kraje, v místě České Třebové a Litomyšle, kde jsou dva možné koridory R 35 nazvané nešťastně severní a jižní varianta.
Z Evropského nadhledu transevropské silniční sítě je to zanedbatelná vzdálenost, ale z pohledu politické zahleděnosti do sebe, to je pro místní volené zastupitele severněji ležících měst nepřekonatelná dálka.
Občané dotčených obcí vytrvale požadují odmítnutí severní varianty a tím zabránění devastace desítky vesnic. Žádají schválení jižní varianty, která vede v urbanisticky a dopravně vhodnějším terénu.
Společným zájmem obyvatel kraje by mělo být řešení, které zajistí, aby v létě i v zimě valící se tranzitní kamionová dálková doprava v počtu až 25 tisíc vozidel za den, projela územím kraje nejkratší a nejrychlejší cestou.
Zastupitelstvo kraje by mělo s nadhledem schválit řešení pro budoucnost, nikoliv sledovat dnešní zájmy některých měst.

Z územního plánu Pardubického kraje jasně vyplývá, že obslužnost jednotlivých sídel kraje zajišťují silnice I. a II. třídy, jejichž síť je v severní části Pardubického kraje dostatečná a je potřeba o ně průběžně pečovat.
Zlehčování problému zachování dlouhodobě zdravého životního prostředí v okolí Husího krku, Tiché Orlice či Třebovky na úkor negativních vlivů intenzivní nákladní tranzitní dopravy vedené v tomto nevhodném terénu by se nám nemuselo už brzy vyplatit.

8. 3. 2005 - Zpráva pro tisk