Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení poslanecký návrh zákona na urychlení výstavby rychlostní komunikace R35. Návrh prohlašuje R35 za stavbu ve veřejném zájmu, to umožní použít vyvlastňovací zákon. Pod návrhem jsou podepsáni také poslanci pardubického kraje Daniel Petruška (ODS) a Pavel Severa (KDU-ČSL).

14.4. 2009

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Alfred Brunclík před časem informoval, že "nová organizační struktura bude počítat i se jmenovanými zmocněnci vlády pro výstavbu některých dálnic a silnic. V některých aspektech mohou pracovat méně formálně než naši úředníci. Jedná se sice o pět lidí, ale formy spolupráce budou různé, proto budou i různě odměňováni. Počítáme, že pouze asi Ivo Toman bude pro nás pracovat na plný úvazek. Předpokládáme, že činnosti zmocněnců budou řešeny mandátní smlouvou. Předpokládám, že tyto dohody budou veřejnými dokumenty, že veřejnost bude vědět, co by měl který zmocněnec dělat a zda to ve skutečnosti dělá."

20. 3. 2009

Starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek k přivaděči od rychlostní silnice R35 do Ústí nad Orlicí uvedl: „Odbočka do Ústí nad Orlicí by měla být přes Rozsochu, Hůrku, hřbetem nad Libchavami a u Libchavského rybníčku by zatáčela a někudy by musela za hřbitovem, možná přes nějaké zahrádky, vjet do Ústí a směrem k letišti, protože tam máme v územním plánu obchvat Ústí.“ Protože by silnice mohla vést přes zahrádkářskou kolonii, která se na zamýšlené trase nachází, je možné, že stavbě bude muset některá zahrádka ustoupit. Město se ale bude snažit, aby silnice vedla mimo zastavěnou oblast a žádná zahrádka nebyla zničena. Podle návrhu starostů přivaděče stavěné v budoucnu v okolí Ústí nad Orlicí a České Třebové se stanou zároveň obchvaty obou měst.

10.3.2009

Starosta Vysokého Mýta M. Krejza považuje přivaděč k rychlostní komunikaci R35 od Chocně zároveň za obchvat města. "Z hlediska urbanistického i z hlediska potřeby rekreačních ploch pro obyvatele města je řešení projektanta těžko přijatelné, na druhou stranu z hlediska dopravy je to zase jediné prakticky použitelné řešení. Navíc, pokud bychom tvrdě prosazovali pro nás ideální variantu severně okolo Bučkova kopce, dostali bychom se s přivaděčem do katastru obce Slatina. A ta nemá nejmenší zájem na tom, aby tudy R 35 vedla. Věc by se zasekla a veškerá tranzitní doprava by další roky dál tekla přes Vysoké Mýto. Nic není zadarmo, nic není černobílé."

16.2.2009

Hejtman Radko Martínek odpověděl na otázky k výstavbě R35 a jejích přivaděčů našemu sdružení v Řetové, že byl seznámen se společným návrhem nového přivaděče k rychlostní silnici R35, který předložili zástupci ústeckoorlické a českotřebovské radnice. Vedení přivaděče formou obchvatů souběžně s trasou stávající I/14 od Opatova přes Českou Třebovou, Ústí nad Orlicí s napojením u Českých Libchav na trasu vedenou k rychlostní silnici R35 od Žamberka, se však musí nejprve stát součástí Zásad regionálního rozvoje Pardubického kraje. Je to také v souladu s programovým prohlášením Rady Pardubického kraje, kterým se zavazuje v letech 2008 - 2012 k podpoře budování rychlostních komunikací R35, R43 a obchvatů města, a to zejména v Pardubicích, Sezemicích, Ústí nad Orlicí, České Třebové, Chrudimi, Vysokém Mýtě, Opatově, Svitavách a Lanškrouně.

12.02.2009

Starosta České Třebové Jaroslav Zedník řekl Právu:
„Sešel jsem se se všemi starosty, kterých se to týká. Byl tu starosta z Ústí nad Orlicí, já jako hostitel jednání a všichni starostové obcí, kterých se R 35 dotýká, čili: Dlouhá Třebová, Rybník, Třebovice, Přívrat, Sloupnice, Vlčkov, prostě všichni, kteří se bránili přivaděčům, které mají jít přes náš hřeben, který kopíruje budoucí rychlostní komunikaci ze severu. Shodli jsme se, že by se přes ten šestisetmetrový hřeben, který je mezi R 35 v oblasti České Třebové a Ústí nad Orlicí, měly pouze zkapacitnit komunikace třetí a čtvrté třídy, aby odpovídaly parametrům pro auta, maximálně pro autobusy. Pro nákladní přepravu by pak přivaděč mohl začít od obchvatu Opatova, který se dnes staví, mezi rybníky, na I/14 by měla jít propojka na Českou Třebovou, pak by měl být postaven a fungovat obchvat města Česká Třebová a obchvat Ústí nad Orlicí a spodní obchvat Libchav. Někde u Brandýsa nad Orlicí bychom se měli napojit na R 35."

4.2.2009

Představitelé Pardubického kraje se sešli s vládním zmocněncem pro výstavbu rychlostní silnice R35 Ivo Tomanem a ředitelem pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic ČR Miloslavem Vébrem. „Bylo to naše první pracovní setkání na toto téma, na kterém jsme si stanovili principy spolupráce všech tří subjektů. Naším cílem je postupovat jednotně, navzájem se podporovat a především dosáhnout co nejrychlejší realizace klíčových dopravních staveb v kraji. Dohodli jsme také spolupráci na zřízení informačního centra R35 ve Vysokém Mýtě. Kraj poskytne prostory v objektu své zřizované školy, Ředitelství silnic a dálnic zajistí vybavení technologiemi apod. Středisko by mělo začít fungovat v nejbližší době,“ prohlásil náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Jan Tichý.

30.1. 2009

Z tisku jsme se dozvěděli, že exministr dopravy Aleš Řebíček se souhlasem premiéra Mirka Topolánka zřídil 5 nových funkcí vládních zmocněnců pro výstavbu silnic a dálnic. Až do 5. ledna mělo Česko jen čtyři vládní zmocněnce. Pak ale zaokrouhlil jejich počet na devět a nová křesla obsadil stranickými kolegy, kteří neuspěli v krajských a senátních volbách. "Myslím, že je dobré využít zkušenosti lidí, kteří něco dokázali. To jen u nás se média tváří, že to dobré není. Ano, všichni jsou z ODS," řekl exministr. Co přesně budou noví zmocněnci dělat a zda budou placeni, zatím ministerstvo neurčilo.
Funkci dostal i bývalý hejtman Pardubického kraje Ivo Toman, který má údajně na starosti výstavbu silnice R35.

25. 11. 2008

Doprava v Pardubickém kraji a zejména výstavba dálnice R35 byla hlavním tématem předvolební diskuse v Pardubicích.
„Situace v dopravě je velmi vážná, jsme poslední kraj, který nemá ani kilometr dálnice," řekl v debatě o nové dálnici R35 hejtman Ivo Toman. První tři milirady jsou již prý investovány do prvních kilometrů R35, další stokilometrový úsek je v přípravě. Na příští rok půjde do výstavby 50mld. korun. "Musím věřit ministru dopravy, že to s námi myslí vážně a že v roce 2016 budeme mít již celou dálnici rozestavěnou," vysvětlil Toman.
"Jednoznačnou odpovědnost za zdržení rychlostní silnice R35 nese vedení kraje," řekl v reakci na Tomanova slova kandidát ČSSD Radko Martínek. Výstavba nové dálnice v je patové situaci, protože neexistuje zanesení R35 do územního plánu kraje. Současná vláda prý nepočítá s tím, s čím počítala předešlá vláda ČSSD. "Peníze reálně nejsou," řekl k současné situaci Radko Martínek. ČSSD podle něj má jasnější plány. Kraje musí prý vynaložit obrovské pracovní nasazení, aby se výstavba dále pohnula, upozornil Martínek.

13.11.2008

Odstupující hejtman a radní Pardubického kraje Ivo Toman nabídl své služby ministru dopravy Aleši Řebíčkovi, protože se podle vlastního vyjádření čtyři roky intenzivně věnoval dopravě. „Nemáme dálnici, musí se postavit. Kdybych byl třeba zmocněncem vlády pro rychlostní komunikaci R 35, koordinoval bych tu práci, aby to šlo rychle,“ připustil úvahu o možnosti svého působení.

31.10. 2008

"Město pro byznys 2008" je anketa, kterou agentura Factum invenio provedla pro 205 měst ČR.
Výsledky vyvracejí argumentaci starostů měst orlickoústecka, kteří prosazovali severní variantu rychlostní silnice R35 proti jejímu umístění na jihu, v koridoru současné silnice I/35, z důvodů dopravní obslužnosti.
Podle našeho názoru východní částí Pardubického kraje prochází hustá síť silnic první třídy, které dostatečně zajišťují dopravní dostupnost všech měst. Překvapivá proto není ani skutečnost, že mezi první 4 města se dostala dvě města, která jediná na žádné ze silnic I. třídy neleží!! Součet pořadí pěti měst na severu a na jihu dokazuje, že podmínky pro byznys jsou na orlickoústecku 1,55 x lepší, než ve svitavské části Pardubického kraje.

Pořadí a dostupnost po silnicích I. třídy:
23. Žamberk (I/11)
29. Lanškroun (9 km od I/14 a 20 km od I/11)
71. Česká Třebová (I/14)
72. Králíky (10 km od I/11)
74. Vysoké Mýto (I/35)
75. Svitavy (I/43 a 4 km od I/35)
90. Litomyšl (I/35)
113. Moravská Třebová ( I/35)
127. Ústí nad Orlicí (I/14)
148. Polička (I/34)

29. 9. 2008

Problém s termíny výstavby a dostavby úseků silnice R35 v Pardubickém kraji do roku 2017 není v penězích, ale v přípravných řízeních, ve kterých hodně záleží na práci komunálních politiků. Podle zápisu z 25. jednání Zastupitelstva Pardubického kraje to řekl zastupitelům a starostům dotčených měst ministr dopravy Aleš Řebíček za účasti svého 1. náměstka a ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury.

17. 9. 2008

"Kdy bude postavena R35, naše město je ucpané?!" Ptá se v předvolební veřejné diskusi občan Vysokého Mýta. Hejtman a zodpověný radní za dopravu Ivo Toman odpovídá: "Pracuje se na tom, snad do roku 2016." Šanci, že se rychlostní silnice R35 začne od Pardubic k Mohelnici stavět již v roce 2011, jak by si přál kraj, relativizují silničáři svými argumenty o náročném jednání s téměř 3000 majiteli pozemků, který musí být hotov, než stavbu zahájí. Vicehejtman Roman Línek zase připouští, že se "může stát nějaký výkyv" a jednu z překážek vidí v soutěži s ostatními kraji ohledně včasné připravenosti investice. " Krajští politici se budou muset postarat, aby silnice R 35 byla i v Praze dál prioritou a aby ji nevytlačila nějaká jiná dopravní stavba."

29.8.2008

Podle nové analýzy ministerstva dopravy nebude silnice R35 mezi prioritami, jak sliboval vicehejtman Pardubickeho kraje Roman Linek. Loni protestoval proti tomu, že do seznamu plánovanych staveb nebyla zařazena silnice R35. Tehdejší krajský radní zodpovědný za dopravu a dnešní hejtman Ivo Toman podcenil připomínkové řízení, což se nyní projevuje v plánu investic posledním místem mezi všemi dálnicemi a rychlostními silnicemi s termínem dokončení trasy Hradec Králové - Olomouc nejdříve v roce 2020.

25. 7. 2008

Silnice R35 by se v Pardubickém kraji měla začít stavět po roce 2010. Východočeští poslanci by chtěli usnadnit vyvlastnění pozemků pod budoucí silnicí vydáním zákona o urychlení výstavby rychlostní komunikace R35, který však vláda považuje ve svém vyjádření za nepřijatelný pro zřejmé znaky neústavnosti. Předchozí zpolitizování dopravně-technického problému, kudy povede silnice Pardubickým krajem, a hlavně dlouholeté dohadování v krajském zastupitelstvu, by měly nyní nahradit uspěchanost a zásahy do základních práv a svobod občanů České republiky.

8.7. 2008

V tisku se objevila zpráva o tom, že starostové z Orlickoústecka chtějí jinou cestu k R35. Důležitost sdělení spočívá v tom, že konečně přišli sami na to, že zbytečný přivaděč, který si doposud vymáhali v rámci Memoranda, by byl podle všech odborných návrhů nefunkční. Hlavně starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek, po silných slovech ústecké radnice o setrvání na požadavku kapacitního přivaděče od Dlouhé Třebové k Litomyšli, "objevil" možnost postavit místo něj raději současně obchvaty Ústí a České Třebové a napojit je u Opatova a Chocně na R35. Pikantní na tomto objevu je skutečnost, že tuto možnost oběma městům projektanti navrhují již od začátku schvalování jižní varianty R35. Potvrzuje to i starosta Dlouhé Třebové, když připomíná, že se o této variantě mluví desítky let a dokonce s ní počítají i rozpracované územní plány dotčených obcí.

21. 6. 2008

Podle zpráv z tisku navštívili zástupci Pardubického kraje několikrát Evropskou komisi. Naposledy to bylo na jaře 2008. Úředníci komise obdrželi podkladové materiály k rychlostní silnici R35, včetně map trasování a napojení přivaděčů. Získání financí z EU bude záviset také na tom, bude-li dostatečně zdůvodněno, proč je kilometr dálnice u nás nejdražší v Evropě. Nebude to jednoduché vysvětlování zejména v případě, když bude kraj prosazovat tzv. přeložku silnice II/360, která by byla jako nový přivaděč již třetí spojnicí s I/35 a R35 na úseku necelých 10 km mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Politické argumenty pro takovou stavbu v Bruselu určitě platit nebudou, když dostupné technické podklady ukazují na dopravní bezvýznamnost tohoto směrování.

4. 6. 2008

Ke spornému přivaděči k rychlostní silnici R35, směrovanému přes katastrální území obcí Řetová, Přívrat a Dlouhá Třebová, který je deklarován v územních plánech jako přeložka silnice II/360, byly odeslány na Pardubický kraj odbor strategického rozvoje dva dopisy se zamítavým stanoviskem, a to dopis obce Řetová a dopis starostů okolních obcí.

27.5. 2008

Výsledkem studie fy. AURS k přivaděčům pro Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou "je v podstatě konstatování, že úpravy stávajících silnic jsou možné a pro dopravní napojení měst Ústí nad Orlicí a Česká Třebová (ale i pro Litomyšl) mají nezanedbatelný význam, ale z hlediska širších dopravních vazeb a pro vedení zejména dálkové dopravy je nezbytná příprava a urychlená realizace zkvalitnění silnic I. tříd."
"Návrh zkvalitnění nového napojení na Dlouhou Třebovou však nemá již tak významnou dopravní účinnost. Příčinou je především místo připojení na silnici I/14, kde tento prostor není výrazným zdrojem a cílem cest pro vzdálenější zdroje a cíle a pak se stává trasou s výrazně větší délkou."
Z toho vyplývá, že na stávajících trasách tedy nepochybně zůstane významná část přímých mikroregionálních vazeb. Dopravní zatížení silnice II/360 Ústí nad Orlicí - Litomyšl činilo v roce 2005 pouze 1526 vozidel za 24 hodin a u silnice Česká Třebová - Litomyšl činilo 2990 vozidel. Z toho vyplývá, že tato silnice bude mit větší význam i pro dopravní vazby na trasu R35.

20.5. 2008

V Pardubicích se sešli k jednání nad možnými trasami přivaděčů zástupci měst a obcí, kteří se seznámili s připravovanými varintami přivaděčů z plánované rychlostní silnice R35. Vzdálenější oblasti Žamberecka a Lanškrounska se zdají být jasné. Paradoxně "bližšímu" souměstí jde stále o politické řešení, a tak jediným závěrem jsou opakovaná přání radnic České Třebové a Ústí nad Orlicí, mít "svůj" přivaděč za každou cenu. Českou Třebovou přitom zaskočilo, že projektanti neřeší zároveň s návrhem přivaděče pro Českou Třebovou také obchvat města, a Ústí zase nesouhlasí s jiným řešením, než s čtyřpruhovým přivaděčem mířícím blíže k tomuto městu. Projektanti jim však splnit v jednom projektu všechna přání nemohou, protože jsou neslučitelná jak s technickými normami, tak s očekávanou realitou hustoty dopravy. Ať všechno dopadne jakkoliv, nejvíce budou rozsáhlými stavbami zasaženy obce mezi Litomyšlí a těmito dvěma městy. Zatím si to plně uvědomuje jen zastupitelstvo Dlouhé Třebové, která umístění stavby na svém katastru nechce.

1 2 3 4

Kontakt:

Ochránci přírody údolí Husího krku

Registrováno 29.3.2004, VS/1-1/56855/04-R, IČO: 26659735
Božena Štaudová, předsedkyně sdružení, 561 41 Řetová 77

Statistika: článků celkem: 121 událostí v přehledu: 79 Stránek načteno celkem: 440812 z toho dnes: 4

Nejčtenější

Odkazy

Další informace

Přehled vývoje událostí po schválení Územního plánu VÚC Pardubického kraje dne 14. 12. 2006.

Přehled vývoje událostí po schválení Územního plánu
VÚC Pardubického kraje dne 14. 12. 2006.