Ochránci přírody údolí Husího krku v Řetové posílají svoje připomínky k Návrhu územního plánu Pardubického kraje v přesvědčení, že je úředníci společně s projektantem předloží také členům rady kraje a zastupitelům, aby se blíže seznámili s problémy, které občany trápí. Opakujeme v nich již několik let námitky proti výběru koridorů dopravy přes katastr obce Řetová.
V Návrhu územního plánu se nakonec v údolí Husího krku vedle navrhované trasy rychlostní silnice R35 stále závazně plánuje plavební propojení vodní dopravy Dunaj – Odra – Labe, a také ještě vysokorychlostní železniční trať Praha – Olomouc. Podle našeho názoru tak nakonec vzniká nepoužitelný projekt. Jak se ukazuje v případě výběru severní trasy pro rychlostní komunikaci R35 v úseku Zámrsk – Mohelnice, trasování severně od Vysokého Mýta až po Třebovice sem zásadně patřit nemůže.
Všechny laciné argumenty, že se bude stavět stejně až za 15 let, že nebudou na všechno peníze a podobná další vyjádření regionálních politiků, jsme od začátku považovali za odvádění pozornosti veřejnosti od tohoto důležitého rozhodnutí kraje. Do dnešní pasti se dostali politici sami svým zjednodušeným názorem – kudy povede silnice, tam bude rozvoj. Dvě strany, ODS a KSČM, až na pár vyjímek samostatně uvažujících členů, rozhodly o směřování dalšího vývoje, přesněji řečeno o zaostávání celé části kraje na východ od Pardubic. Nejde totiž jen o sever nebo jih, ale o celou tuto část kraje dohromady. Zatím jsme se totiž setkali jen s nepochopitelnou reakcí zástupců kraje, že si státem nic vnucovat nenechají, vždyť trasa od Pardubic až po Zámrsk je jasná, a pak někdy za dlouho se uvidí co bude dál. Technicky severní trasu nějak dořešíme za pochodu, zní vyjádření projektantů a zastupitelům to zatím stačilo.
Odborníci a občané, kterých se to týká nejvíce, však protestují a zásadně s tímto postupem nesouhlasí.
Zkostnatělým trváním na svých dřívějších rozhodnutích a přehlížením současné dynamiky dostavby chybějící dopravní evropské infrastruktury se tak zařadil Pardubický kraj do čela provinčně rozhodujících regionů. Naopak vstřícná spolupráce se státem při výběru nejvhodnějšího koridoru dálkové tranzitní dopravy přes území kraje by se velmi brzy projevila v celkovém a rovnoměrném rozvoji, a to i v nejvíce diskutovaných okrajových částech. Pokud by mohl stát rychle postavit celou trasu rychlostní komunikace R35 v původním dopravně urbanistickém koridoru jižně od Vysokého Mýta, měl by kraj možnost současně stavět všechna potřebná napojení krajských silnic. Na rychlé pokrytí kvalitní silniční sítí by měly být do roku 2013 finanční prostředky hlavně z Evropské unie. Finanční spoluúčast státu i kraje by mohla být velmi nízká, pokud předloží smysluplný a konsensuální projekt. Nejprve však musí splňovat tyto předpoklady Návrh územního plánu Pardubického kraje.
20. 1. 2006 - Zpráva pro tisk
Tento text byl zobrazen: 5237× Vytisknout tento článek
|